Separační úzkost

18. března 2016 14:28

Separační úzkost neboli pláč a křik ve chvíli, kdy je blízkost maminky nějak ohrožena. Určitě většina z vás dokonale zná situaci, kdy vám dítě doslova visí na noze. Z vašeho zlatíčka, kterému nevadilo putovat z náruče do náruče, se stal brečící nešťastník, který odmítá kohokoliv jiného, než maminku. Lék na separační úzkost bohužel nemáme, ale dobré rady ano.

Separační úzkost je normální fází dětského vývoje. Je to druh úzkosti, kterou trpí děti někdy mezi 6 – 12 měsícem věku, ale není výjimkou, když se projeví o měsíc dříve, nebo naopak déle. Někdo si toto bouřlivé období odbude za několik týdnů, jiné bojuje i několik měsíců. Není výjimkou, kdy se separační úzkost vrací ve vlnách. Prostě a jednoduše každé dítě je jiné. Spíše se dá říct, že záleží na okamžiku, kdy si vaše malé zlatíčko uvědomí, že ono a maminka nejsou jedno.

Separační úzkost je normálním projevem zdravého sociálního vývoje dítěte, kdy si vytvoří pevné citové pouto k jedné osobě. Většinou se touto osobou stává člověk, se kterým dítě tráví nejvíce času a cítí se u něj v bezpečí (většinou je to matka).

Separační úzkost v kojeneckém věku – projevy

* Časté noční buzení, při kterém se dítě chce pochovat a ujistit se, že není opuštěno. Někdy se dítě dožaduje společného spaní s rodiči
* Strach z tmy a noční děsy
* Dítě odmítá spát ve své postýlce a jeví známky nespokojenosti při ukládání ke spánku

Pár rad, jak zmírnit separační úzkost v kojeneckém věku

* dávejte dítěti najevo svou lásku a mazlete se s ním v každé volné chvilce, snažte se zkrátka vyhovět jeho citovým potřebám
* nechávejte dítě hlídat jinými osobami ještě před tím, než se u něj rozvine separační úzkost
* nechávejte dítě na starosti stále stejné osobě, pokud vám to vaše možnosti dovolují. Při odchodu zůstaňte klidní, bez znaků úzkostného chování. Děti umějí dobře číst vaše emoce.
* nenechávejte dítě hlídat, když pociťuje jakýkoli diskomfort
* trénujte odcházení od dítěte už doma, i když jen na krátkou chvilku. Pokud se dítě samo vzdálí do jiné místnosti, je dobré ho tam chvilku nechat samotné
* nikdy neodcházejte bez rozloučení, nebo v případě, že dítěti něco chybí. Pokud dítě začne při odchodu reagovat pláčem, je dobré se nevracet zpátky. Pokud se vrátíte, situace se příště z největší pravděpodobností bude opakovat